FANDOM


Deathstarinprogress

Zdá se, že práce ještě nejsou dokončeny.

Tento článek nebo sekce je nekompletní a vyžaduje si pozornost.

Prosím držte se Manuálu Vzhledu a pomozte nám rozšířením tohoto článku. Vymažte tuto zprávu, když jej dokončíte.


TIEDEF1

Dreadnought

Produkční informace

Model:

TIE/D Defender

Výrobce:

Sienar Fleet Systems

Rok zavedení:

cca 3 ABY

Třída:

stíhač

Cena:

cca 300 000 kreditů

Technické vlastnosti

Délka:

9,2 m

Maximální zrychlení:

4 380 G

Maximální rychlost (v atmosféře):

1680 km/h

Maximální rychlost (ve vesmíru):

160 MGLT

Motory:

SFS P-sz9.7 twin ion engines

Hyperpohon:

třída 1

Energetické systémy:

SFS I-s4d solarní ionizační reaktor

Štíty:

2x modifikovaný generator deflektorních štítu Novaldex; 230 SBD

Trup:

titanový, potažený duralloyem; 45 RU

Výzbroj:

4x modifikované SFS L-s9.3 laserové kanóny

3x R-T0 dvojhlavňové blasterové dělo

2x Borstel NK-3 střední iontové kanóny

2x SFS Mg-2 vrhače střel se 4 raketami/torpédy každý

1x projektor tažných paprsků

Vybaveni:

manévrovací trysky na každém z křídel

Posádka:

pilot

Nákladní kapacita:

35 kg

Zásoby na:

3 dny

Použití

Role:
  • stíhač
  • lehký bombardér


TIE/D Defender byl jedním z nejlepších strojů které se účastnili bojů galaktické občanské války a nejlepší stroj na straně Impéria. Jeho nesmírné výrobní nálady a nedostatek výrobních zařízení z něj udělaly nedostatkový stroj pro elitní piloty. TIE/D Defender bojoval v imperiálním námořnictvu i po konci občanské války až do vongských válek. Josto Hapor byl také jedním z pilotů, kteří měli tu čest posadit se za knipl tohoto stroje, když byl ještě v imperiálním námořnictvu. A o několit později začal Josto Hapor stavět svůj vlastní TIE Defender, se kterým by mohl vyzvat na souboj celou galaxii.

CharakteristikaEditovat

Přestože Josto Hapor si chtěl postavit klasický TIE Defender, potíže se sháněním součástek a dostatek volného času a peněz znamenali, že se dosti věnoval úpravám stávajících částí letounu co už měl obstarané. A i když byl TIE Defender nejlepší v té době, výzkum trošku pokročil a proto došlo sem tam k menší úpravě.

VýzbrojEditovat

Největší změna byl doplněk výzbroje a to konkrétně trojice blasterových dvojčat R-T0 rozmístěných po jednom v pylonech křídelních ploch. Přestože nebyly zrovna nejpřesnější, jejich kadence a síla byly vítanou podporou čtveřici modifikovaných lserových kanónů SFS L-s9.3, které už před opravou dokázali vymazat menší asteroid z tváře galaxie. Po modifikaci by tyto asteroidy vymazali doslova pohledem. Čtveřice kanónů byla rozmístěna po dvojicích ve spodních křídlech. V horním křídle byly hlavně dvojice středních iontových děl Borstel NK-3, které dokázali znehybnit napár ran většinu frachťáků.

Výzbroj doplňoval pár vrhačů střel SFS Mg-2 ve spodní části kokpitu, které nebyly nikterak upravené a do jejich zásobníků se vlezlo celkem 8 kusů munice. Poslední částí výzboje byl projetor tažných paprsků, kterým byly TIE Defendery často vybaveny.

PohonEditovat

Pohonná soustava zůstala ponechána bez větších mechanických změn. Změny se totiž týkaly ovládacích programů a sem tam nějaká ta výkonější součástka. Proto došlo k menšímu nárustu rychlosti a zrychlení.

Pro lepší manévrovatelnost byly upraveny manévrovací tryky na každém křídle a obratnost tak byla opravu mírně zlepšena. Dalo by se řící, že nebýt změn v rychlosti a zrychlení byly by úpravy trysek znatelnější, ale Jostu Haporovi tyto změny vyhovovali.

Nejpodstatnější změnou bylo nahrazení hyperpohonu třídy dva za hyperpohon třídy jedna. i když o nahrazení nemůže být řeč, protože se Jostu Haporovi nepodařilo sehnat hyperpohon do TIE Defenderu.

OstatníEditovat

Z ostatních úprav jmenujme částečné posílení trupu duralloyem a úpravy mající za následek defacto odstranění zaďové slepé skvrny letounu za spojovacími pylony křídel. Na spojnici pylonů byla navíc umístěna malá kamera s vývodem na malinkatém displei v kokpitu. kamera plnila jen varovnou službu, zda li se ve slepém bodě někdo nachází.

Rovňež dvojice generátorů štítů byla upravena, avšak jejich změny byly spíše zaměřeny na zrychlení dobíjení než na zvýšení kapacity. Malého zvýšení kapacity štítu se však podařilo dosáhnout.

Největší úpravou v kokpitu byl hologragický terminál, jenž zobrazoval data ze senzorů ve výšce pilotových očí. Pilot tak měl celkovou situaci na bojišti doslova jako na dlani. Tento systém mohl být v případě nutnosti vypnut, protože nepatrně stínil v pohledu na zaměřovací displey a vedená palba bytak mohla být značně nepřesná.

Díky použití výkonějších zdrojů byl proloužen dolet. Dreadnought navíc získal lepší senzory, spolu s řídícími a zaměřovacími systémy. Jako poslední dostal Dreadnought systémy životní podpory, takže pilot již není nucen používat ochraný oblek. Josto Hapor však i přesto nadále pilotuje v ochraném obleku pilota TIE. Za tím není jen nostaligie po starých dobrých časech, ale i ryze praktická záležitost. Vypnutím životní podpory se ušetří něco energie a to může prodloužit dolet teoreticky o jeden den.

TIEDEF3

HistorieEditovat